|
| |
|
| |
|
|
Zkoušení senzorických schopností posuzovatelů: zkoumání citlivosti čichu a zraku
Hýsková, Eva ; Janoušková, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na zrakový a čichový smysl a jejich význam při senzorickém hodnocení. Jsou zde teoreticky zpracovány požadavky na posuzovatele v senzorické analýze, požadavky na zkušební prostory a požadavky Českého institutu pro akreditaci na akreditaci laboratoří působících v oblasti senzorického zkoušení. Uvádí přehled metod a legislativy v oblasti senzorické analýzy. V experimentální části této práce byly vybrány metody vhodné pro zkoumání citlivosti čichu a zraku senzorických posuzovatelů. Metody byly ověřeny v senzorické laboratoři, validovány a k jednotlivým metodám byly vypracovány standardní operační postupy.
|
|
| |
|
|
Role tělesné vůně při diagnostice onemocnění
Adamová, Adéla ; Schwambergová, Dagmar (vedoucí práce) ; Eretová, Petra (oponent)
Správná a rychlá diagnostika onemocnění je klíčovým prvním krokem k úspěšné léčbě. U mnoha nemocí je zároveň včasná diagnostika dokonce zcela zásadní pro úplné uzdravení organismu. Řada běžně využívaných diagnostických nástrojů je však pro pacienty poměrně náročná a zdlouhavá, neboť sestává z celého souboru vyšetření. Jednou z dalších potencionálních možností je diagnostika na základě lidské tělesné vůně. Tělesná vůně člověka je do jisté míry stálá, existují ale faktory, které ji mohou alterovat. Jedním z těchto faktorů jsou právě určitá onemocnění. Kvalitativní i kvantitativní změny v látkách, které tělesná vůně pacientů obsahuje, mohou být identifikovány některými zvířaty, zejména trénovanými psy, či za pomoci analytických metod, například plynové chromatografie. V poslední době se používáním těchto metod zabývá celá řada studií, které se snaží objasnit šíři jejich využití a zároveň poukázat na jejich neinvazivnost. Cílem bakalářské práce je vytvoření teoretického přehledu studií, které se zabývají diagnostikou onemocnění z tělesné vůně člověka, a to zejména pomocí zvířecího čichu. Práce shrnuje literaturu zaměřující se na toto téma, upozorňuje na výhody i nevýhody diagnostiky pomocí tělesné vůně, kriticky hodnotí využívanou metodiku prezentovaných studií a poukazuje na možné budoucí výhledy....
|
|
| |
|
|
Olfaction-mediated behavioural defence mechanisms in humans
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Croy, Ilona (oponent) ; Polák, Jakub (oponent)
Předkládaná disertační práce se skládá ze dvou částí. První část představuje behaviorální obranné mechanismy u člověka, zejména behaviorální imunitní systém. V této části také shrnuji poznatky o behaviorální obraně zprostředkované čichovými vodítky. Přestože jsou zmíněné obranné mechanismy důležité pro všechny jedince žijící v sociálních skupinách, disertační práce na toto téma nahlíží v kontextu výběru partnera, neboť je tento kontext nejvíce studovaným. V další kapitole pak poukazuji na důležitost čichové sebe-inspekce, a jak toto dosud jen velmi málo studované chování může být propojeno s behaviorálním imunitním systémem. Závěr první části práce je věnován vztahu mezi čichem a dalšími modalitami, které přispívají k rozpoznání zdravého a imunokompetentního partnera. V druhé části disertační práce představuji celkem devět článků, z čehož jsou tři přehledové články a šest empirických studií. Přehledové články shrnují fungování behaviorálního imunitního systému, čichem zprostředkovaného vyhýbání se patogenům a jak jsou vztahy mezi hodnoceními atraktivity z různých modalit asociovány jen slabě. První empirický článek se poté zabývá tím, zdali hrozba vyvolaná koronavirovou pandemií vede ke zvýšení vnímaného znechucení, jakožto hlavní proměnné asociované s behaviorálním imunitním systémem. Zjistili...
|
|
| |
|
|
Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše
BÍLKOVÁ, Pavlína
Petrásková P. (2019): Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše [Laboratory test of disassortative pairing in the common vole - literature search. Bc. Thesis in Czech]-49 pp. , Faculty of Sciences, University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic. Cílem práce je pomocí literární rešerše zmapovat současné znalosti o vlivu pachové preference na reprodukční úspěch u savců se zaměřením na hraboše. Jako asortativní párování je označována každá forma nenáhodného párování. Většinou je tím ale myšlena situace, při níž se častěji párují jedinci, kteří mají podobné fenotypy. Opakem je pak situace, kdy se častěji párují jedinci s odlišnými fenotypy. To je pak někdy označováno jako negativní assortativní nebo disasortativní párování. Tato studie se zabývá především párováním nenáhodným podle tělesných pachů. Ty jsou u živočichů spojené především s geny pro hlavní histokompatibilní komplex (MHC), který hraje klíčovou roli v imunitním systému. Produkty genů MHC, které se nacházejí v různých sekretech těla, spoluvytvářejí specifický pach každého jedince. V rešeršní části byly hledány odpovědi na následující otázky: Jak je vybírán partner k rozmnožování? Je častější asortativní nebo disasortativní párování? Jaké informace zprostředkovává tělesný pach? Jakými kanály je pachová informace vysílána a jakými přijímána? Jak je řešeno testování pachové preference v laboratorních podmínkách? V praktické části je představen plán vlastního experimentu, ve kterém bude hrát hlavní roli T-labyrint ke stanovení pachové preference. V laboratorních podmínkách budou mít hraboši na realizace celého procesu dostatek času.
|
|
|
Perception of individual variation in body odour in human adults
Fialová, Jitka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Schaal, Benoist (oponent) ; Stopka, Pavel (oponent)
Předložená disertační práce se skládá ze dvou částí. První část představuje obecný úvod do problematiky a shrnuje současné poznatky týkající se variability lidské tělesné vůně a jejího vnímání. Tato část je představena z perspektivy pohlavního výběru. Práce se nejdříve zaměřuje na teorii evoluce komunikace a poté ukazuje specifické vlastnosti chemické komunikace. Dále popisuje vznik individuálně specifického pachového podpisu, který vzniká metabolizací sekretu kožních žláz kožní mikroflórou. Další kapitoly jsou věnované vybraným individuálním vodítkům obsaženým v lidské tělesné vůni jako například vodítka k rozpoznání pohlaví, příbuzných, genetické kompatibility v genech hlavního histokompatibilního komplexu, zdravotního stavu či výživy v kontextu pohlavního výběru. V následující kapitole jsou probírány interakce mezi parfémy a tělesným pachem a nakonec stručně představeny metody prezentaci pachových stimulů se zaměřením na prezentaci jednotlivých stimulů či kompozitních pachů. Druhou část práce tvoří šest odborných textů, přičemž tři z nich jsou přehledové a další tři empirické studie. Přehledové studie shrnují faktory ovlivňující kvalitu lidské tělesné vůně se zaměřením na výživu a emoční stavy. První přehledový článek ukazuje, že v tělesné vůni lze nalézt vodítka k emočním stavům ostatních lidí...
|
host ::
RSS.